Oxidační stres
Oxidačním stresem je myšleno zvýšení hladiny volných kyslíkových radikálů.K tomu dochází jednak jejich zvýšenou tvorbou,jednak sníženou funkcí inhibitorového a scavengerového systému.
V krvi nemocných s diabetem je prokazatelně vyšší tvorba reaktivních forem kyslíku a lipoperoxidů.Příčiny zvýšeného oxidačního stresu při diabetu nejsou zcela objasněny. Zdrojem volných radikálů může být cyklo-oxygenasa, 15-lipogenasa, nebo NO-syntasa, která při nedostatku substrátu nebo kofaktorů pro syntesu oxidu dusnatého produkuje volné kyslíkové radikály.
Dalším významným zdrojem reaktivních metabolitů může být zvýšená aktvita proteinkinasy C (PKC) indukovaná neesterifikovanými mastnými kyselinami nebo hyperglykemií.Stimulace PKC vede ke zvýšené aktivitě NADPH-oxidasy,která je považována za hlavní zdroj volných radikálů.
Významný podíl na zvýšení oxidačního stresu při diabetu může mít hyperglykemie spojená s oxidací glukosy.Hydroxylové skupiny v molekule glukosy se mohou účastnit přenosu elektronů a podílet se tak na vzniku reaktivních radikálů.Navíc molekuly glukosy a v menší míře i fruktosy mohou podléhat autooxidaci a generovat superoxidový radikál a následně peroxid vodíku, ze kterého se tvoří hydroxylový radikál.Konečným produktem autooxidace glukosy jsou reaktivní dikarbonylové sloučeniny,které se mohou podílet na fragmentaci polypeptidových řetězců.
Tvorby reaktivních forem kyslíku při diabetu se mohou účastnit i glykované proteiny AGE(viz Maillardovy reakce).
K rozvoji kardiovaskulárních komplikací diabetu může přispívat i zvyšená lipoperoxidace v důsledku vyšší citlivosti malých částic LDL k oxidativní modifikaci.
by Katie de Aress